Rozhovor s psychoanalytikem Vladem Šolcem. O narcismu, hlouposti a naději v temných časech.

Ve svých knihách už řadu let popisuje, jak vysokou politiku stále silněji ovládají nízké motivy – závist, frustrace, potřeba pomsty. Vývoj událostí je nečekaný a znepokojivý. A pod povrchem se děje něco hlubšího. Nejde o politiku, jde o duši.

Vlado Šolc je jungovský analytik a psycholog. Vystudoval klinickou psychologii na FF UK v Praze, žije a pracuje v USA. Česky mu letos vyšla kniha Temné náboženství – Psychologie popírání a objevování skutečnosti.

V posledních týdnech se toho hodně stalo. Jakou novou myšlenku ti tyto události přinesly? Jakou psychologickou souvislost sis uvědomil?
Ještě před nástupem Donalda Trumpa na politickou scénu jsem mluvil o posedlosti narcistním archetypem. Projevuje se jako samolibá sebestřednost – všechno moje je považováno za univerzálně správné, dokonalé, hodné následování. A právě proto si nárokuji právo svůj ideál vnucovat ostatním – klidně i jednostranně, s kontrolou, nebo dokonce s krutostí. To, co dříve společnost považovala za morálně nepřijatelné, se najednou stalo novou hodnotou, které se není třeba obávat. Trump v této atmosféře povstal jako vyvolený Über‑Narcis. Legitimizoval tabu: temné postoje a emoce, které do té doby nebylo možné otevřeně vyjadřovat bez následků.

Co se tedy děje v našem v kolektivním vědomí a nevědomí?
Současnou společnost ovlivňuje celá řada vnějších tlaků – globální klimatické změny, rychlé společenské proměny umocněné vlivem sociálních sítí, nově i umělá inteligence. Mnoho těžkostí, které na nás v rychle se měnícím světě doléhají, působí jako trauma, které nedokážeme průběžně zpracovávat. (...)

Vice zde